Před rokem 1989 se západní zpravodajské služby snažily odhalit na svém území síť nepřátelských agentů ze států východního bloku. Kniha Strategický agentúrny prieskum československého výzvědného spravodajstva (1960–1989) jim k tomu za vojenskou rozvědku poskytne nejednu odpověď, ale i návod, jak měly tehdy postupovat, aby byly úspěšnější.

Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků. Kniha obsahuje také 207 medailonů nejvyšších představitelů Gestapa, kteří v letech 1939 až 1945 sloužili v českých zemích.

This book analyses the process of ‘reshaping’ liberated societies in post-1945 Europe. Post-war societies tried to solve three main questions immediately after the dark times of occupation: Who could be considered a patriot and a valuable member of the respective national community? How could relations between men and women be (re-)established? How could the respective society strengthen national cohesion?

Katalog je pojmenován po výstavě v Národním památníku na Vítkově. Ta se, jak již slovní hříčka titulu napovídá, věnovala jednak příběhu Reportáže, psané na oprátce, posledního a nejvýznamnějšího literárního díla Julia Fučíka, tak také jeho „tváři“ – vizuální podobě a zároveň vývoji jeho reflexí a interpretací ve veřejném prostoru a kulturní paměti společnosti.

Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války.

Kniha publikuje odborné referáty přednesené účastníky stejnojmenné mezinárodní konference. Ve svých textech autoři odhalili nové stránky života a tvorby ruského spisovatele a básníka Varlama Tichonoviče Šalamova, věnovali se jak tvorbě prozaické, tak analýze tvorby básnické.

Mezi únorem a listopadem roku 1956 nastal ve střední Evropě podřízené SSSR přelom, který je obecně označován jako „tání“. XX. sjezd KSSS nejprve prohlásil Stalina za zločince, označil „kult osobnosti“ za deformaci systému a poté funkcionáři této strany zjišťovali, jak na tyto kroky zareagují vazalské země, mezi něž patřily Polsko, Maďarsko, Československo a NDR.

Básně Jana Zajíce jsou literárním odkazem mladého člověka, který obětoval svůj život pro ideály, jimž věřil. Jeho poezie není dokonalá, ale taková, jakou bychom čekali od nadaného a vyvíjejícího se mladého autora.

Publikace reflektuje různé podoby česko-polských kontaktů ve 20. století, jak je zachytil polský časopis Karta.

Z dlouho utajovaných archivních materiálů vytvořil historik Karel Kaplan mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostech té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace.