ozim

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ozim. From o- +‎ zima.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈozɪm]
• Hyphenation: ozim

Noun

ozim m inan or (rare) f

1. winter crop

   Antonyms: jař, jařina

Declension

when masculine:

Declension of ozim (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	ozim	ozimy
genitive	ozimu	ozimů
dative	ozimu	ozimům
accusative	ozim	ozimy
vocative	ozime	ozimy
locative	ozimu	ozimech
instrumental	ozimem	ozimy

when feminine (rare):

Declension of ozim (mixed i-stem [type 'myš'] feminine)

	singular	plural
nominative	ozim	ozimi
genitive	ozimi	ozimí
dative	ozimi	ozimím
accusative	ozim	ozimi
vocative	ozimi	ozimi
locative	ozimi	ozimích
instrumental	ozimí	ozimmi

Derived terms

• ozimý

Further reading

• “ozim”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ozim”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ozim”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈozim/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈozim/

Noun

ozim m inan (relational adjective ozimý)

1. winter crop

   Antonym: jěř

Declension

Declension of ozim (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	ozim	ozimy	ozimi, ozimové
genitive	ozima, ozimu	ozimú	ozimóv
dative	ozimu	ozimoma	ozimóm
accusative	ozim	ozimy	ozimy
vocative	ozime	ozimy	ozimi, ozimové
locative	ozimě, ozimu	ozimú	ozimiech
instrumental	ozimem	ozimoma	ozimy

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: ozim

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “ozim”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění