Ivan Mikloš
Denník N
Žijeme v převratné době, kdy se vše kolem nás mění závratnou rychlostí. Hybnou silou těchto změn, ale i nových hrozeb jsou technologie – zejména internet, sociální sítě a nově i rozmach umělé inteligence.
Jejich zásadním rizikem je, že dokážou ovlivňovat, či dokonce ovládnout lidský mozek. Kromě nesporných výhod – například v podobě zvyšování produktivity – s sebou proto často přinášejí i vedlejší účinky. Neomezená propojenost sice usnadnila přístup k informacím, ale také šíření lží, nesmyslů a dezinformací. Navíc se ukazuje, že místo toho, aby lidi spojovala, prohlubuje jejich osamělost a izolaci.
Osamělost roste tak rychle, že ji Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za globální zdravotní riziko. Podle výzkumu společnosti Gallup provedeného ve 142 zemích se cítí osaměle 24 procent populace. Ve 29 zemích je to dokonce více než třetina lidí. Nejvíce z nich, celkem 22 zemí, se nachází v Africe; vůbec nejvyšší míru osamělosti vykazují obyvatelé Madagaskaru, kde se osaměle cítí šedesát procent populace.
Není překvapující, že izolace trápí zdravotně znevýhodněné a chudé lidi. Zajímavým zjištěním však je, že
