Přeskočit na obsah

Ukrajinci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ukrajinci
(українці/ukrajinci)
; 1. řada : sv. Olga : Vladimír I. : Jaroslav I. Moudrý : Jurij Drohobyč : Dmytro Vyšneveckyj : Bohdan Chmelnický ; 2. řada : Ivan Mazepa : Hryhorij Skovoroda : Ivan Kotljarevskyj : Nikolaj Vasiljevič Gogol : Taras Ševčenko : Marìja Zankovecka ; 3. řada : Ivan Franko : Vladimir Ivanovič Vernadskij : Mychajlo Hruševskyj : Lesja Ukrajinka : Solomija Krušelnycka : Pavlo Skoropadskyj ; 4. řada : Mykola Leontovyč : Alexander Archipenko : Les Kurbas : Milena Rudnycka : Olexandr Dovženko : Sergej Koroljov ; 5. řada : Lina Kostenková : Vjačeslav Čornovil : Vasyl Stus : Oleksandra Matvijčuková : Mstyslav Černov : Olha Charlanová
Populace
39,8[1]–57,5[2]mil.
Země s významnou populací
UkrajinaUkrajina Ukrajina 37 541 693[3]
RuskoRusko Rusko1 927 988
Kanada Kanada1 209 085[4][5]
USA USA961 113[4][6]
BrazílieBrazílie Brazílie500 000[7]
MoldavskoMoldavsko Moldavsko375 000[8]
KazachstánKazachstán Kazachstán313 698 (2012)[9]
Jazyk(y)
ukrajinština[10][11][12], ruština[13][14]
Náboženství
Razumkovova studie o hlavních círvkvích na Ukrajině (2006);


Z celku:
Bez vyznání, ateisté nebo nezúčastnění - 62,5%
Věřící nebo přidružení - 37,5%
Z náboženství:
Ukrajinská pravoslavná církev (Kyjevský Patriarchát) - 38,9%;
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu - 29,4%;
Ukrajinská autokefální pravoslavná církev - 2,9%;
řeckokatolická církev - 14,7%;
římští katolíci - 1,7%;
protestanti - 2,4%;
Ostatní - 2.9%;

Neví - 7.0%;
Příbuzné národy
Ostatní Slované, zejména ostatní východní

Ukrajinci (ukrajinsky українці) jsou východoslovanský národ pocházející z Ukrajiny. Jejich rodným jazykem je ukrajinština a většina z nich vyznává pravoslaví. Počtem příslušníků (44–46 milionů) jsou 3. největším slovanským národem a 8. největším národem Evropy.[15][16][17]

Ukrajincům byla různými cizími vládci, mezi nimiž byli např. Polsko-litevská unie, Habsburská monarchie, Rakouské císařství a poté Rakousko-Uhersko, dána různá označení[18]. Východoslovanské obyvatelstvo obývající území dnešní Ukrajiny bylo známo jako Rutheni, podle území zvaného Rus. Ukrajinci žijící v Ruské říši byli známi jako Malorusové, podle území zvaného Malá Rus.[19]

Etnonymum „Ukrajinci“, které bylo spojováno s kozáckým Hetmanátem, bylo přijato po ukrajinském národním obrození na konci 18. století.[20] Kozáci jsou často zdůrazňováni v moderní ukrajinské identitě a symbolice, například v ukrajinské státní hymně.[21] Občané Ukrajiny jsou také nazýváni Ukrajinci bez ohledu na svou etnicitu[22] a mnozí se označují za občanský národ.[23]

78 % Ukrajinců žije na Ukrajině; nejpočetnější ukrajinskou diasporu má Rusko, Kanada, USA, Bělorusko, Brazílie, Moldavsko a Kazachstán.

Ukrajinci v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Od sčítání lidu v roce 1991 počet Ukrajinců v Česku setrvale roste.[24] Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se k ukrajinské národnosti přihlásilo 92 892 osob (vyplnění národnosti nebylo povinné).[25] Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přijalo Česko velké množství prchajících osob z Ukrajiny. Ke konci roku 2022 Ministerstvo vnitra České republiky evidovalo na území Česka 636 282 osob s ukrajinskou státní příslušností.[26]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • "Etnografická mapa Ukrajiny" vytištěná hned po druhé světové válce. Území obývané většinou etnických Ukrajinců je zabarveno růžově.
    "Etnografická mapa Ukrajiny" vytištěná hned po druhé světové válce. Území obývané většinou etnických Ukrajinců je zabarveno růžově.
  • Zastoupení etnických Ukrajinců dle oblasti (2001)
    Zastoupení etnických Ukrajinců dle oblasti (2001)
  • Dle rajónu
    Dle rajónu
  • Rozšíření ukrajinštiny na začátku 20. století
    Rozšíření ukrajinštiny na začátku 20. století
  • Počet a procentuální poměr Ukrajinců v regionech RSFSR (sčítání lidu 1926)
    Počet a procentuální poměr Ukrajinců v regionech RSFSR (sčítání lidu 1926)
  • Sčítání lidu 1979. Ukrajinci žijící v RSFSR se z velké části asimilovali s Rusy.
    Sčítání lidu 1979. Ukrajinci žijící v RSFSR se z velké části asimilovali s Rusy.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ukrainians at the Joshua Project
  2. ↑ The Ukrainian World Congress states that the Ukrainian diaspora makes 20 million: 20mln Ukrainians living abroad Archivováno 5. 1. 2012 na Wayback Machine.
  3. ↑ Results / General results of the census / National composition of population [online]. 2001 [cit. 2007-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-06. 
  4. ↑ a b Statistics include non-primary ancestry reports. "Ukrainians" being of partial descent figured in numbers.
  5. ↑ Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories – 20% sample data [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-23. 
  6. ↑ "Census 2006 ACS Ancestry estimates". factfinder.census.gov [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-11. 
  7. ↑ People of Ukrainian descent in Brazil [online]. Parana.pr.gov.br [cit. 2012-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-12. 
  8. ↑ Moldova [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-25. 
  9. ↑ Агентство Республики Казахстан по статистике: Численность населения Республики Казахстан по отдельным этносам на 1 января 2012 года Archivováno 15. 11. 2012 na Wayback Machine.
  10. ↑ http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?AddButton=pages\U\K\Ukrainians.htm
  11. ↑ http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00082/02700.htm?text=%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%86%D1%8B&stpar3=1.1[nedostupný zdroj]
  12. ↑ http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3404101422.html
  13. ↑ Russia’s Language Could Be Ticket in for Migrants A large portion of Ukrainians speak Russian
  14. ↑ Хмелько В.Є. ЛІНГВО-ЕТНІЧНА СТРУКТУРА УКРАЇНИ: РЕГІОНАЛЬНІ ОСОБЛИВОСТІ ТА ТЕНДЕНЦІЇ ЗМІН ЗА РОКИ НЕЗАЛЕЖНОСТІ
  15. ↑ Ukrainian diaspora abroad makes up over 20 million. www.ukrinform.ua [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-05. 
  16. ↑ 20 million Ukrainians live in 46 different countries of the world.
  17. ↑ 20 million Ukrainians living outside Ukrainian territory. www.ualberta.ca [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. 
  18. ↑ AREL, Dominique. Language, Status, and State Loyalty in Ukraine. Harvard Ukrainian Studies. Harvard Ukrainian Research Institute, 2017–2018, s. 233–263. JSTOR 44983543. 
  19. ↑ MOSER, Michael A. The Fate of the "Ruthenian or Little Russian" (Ukrainian) Language in Austrian Galicia (1772–1867). Harvard Ukrainian Studies. Harvard Ukrainian Research Institute, 2017–2018, s. 87–104. JSTOR 44983536. 
  20. ↑ J. BOECK, Brian. What's in a Name? Semantic Separation and the Rise of the Ukrainian National Name. Harvard Ukrainian Studies. Harvard Ukrainian Research Institute, 2004–2005, s. 33–65. JSTOR 41036861. 
  21. ↑ SYSYN, Frank. The Reemergence of the Ukrainian Nation and Cossack Mythology. Social Research. The Johns Hopkins University Press, 1991, s. 845–864. JSTOR 40970677. 
  22. ↑ KULYK, Volodymyr. Is Ukraine a Multiethnic Country?. Slavic Review. Cambridge University Press, 21 October 2022, s. 299–323. doi:10.1017/slr.2022.152. 
  23. ↑ KAPPELER, Andreas. Ungleiche Brüder: Russen und Ukrainer vom Mittelalter bis zur Gegenwart. München: C.H.Beck oHG, 2023. ISBN 978-3-406-80042-9. S. 260. 
  24. ↑ http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokumenty-rady/zprava_2012_tiskarna.pdf
  25. ↑ Tab. 14 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle velikostních skupin obcí a krajů, podle obvyklého pobytu, Pohlaví: celkem, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Čtvrtletní zpráva o migraci – IV. 2022. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2023. Dostupné online. S. 1. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DRBOHLAV, Dušan. Ukrajinská pracovní migrace v Česku : migrace - remitence - (rozvoj). Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 282 s. ISBN 978-80-246-2995-7. 
  • MAGOCSI, Pavel Robert; RYCHLÍK, Jan; ZILYNSKYJ, Bohdan. Dějiny Ukrajiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 524 s. ISBN 978-80-7106-409-1. 
  • ZILYNSKYJ, Bohdan. Ukrajinci v Čechách a na Moravě : stručný nástin dějin. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002. 76 s. ISBN 80-903164-1-7. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Slovanské národnostní skupiny
Východní Slované

Aljašští Kreolové • Bělorusové (Běloruští Lotyši • Běloruští Litevci • Polští Bělorusové • Běloruští Rusové) • Rusové (Kozáci (Albazinci • Bajkalští kozáci • Donští kozáci • Kubáňští kozáci • Nekrasovští kozáci • Sibiřští kozáci • Těrekští kozáci • Grebenští kozáci)) • Duchoborové • Gorjunové • Guranové • Ruští Charbinové • Kamčadalové • Kamenščikové • Karymové • Lipované • Molokané • Polechové • Pomorové • Semejskijové • Sibiřané • Ruští Starožilové • Rusíni (Lemkové • Panonští Rusíni • Rumunští Rusíni) • Ukrajinci (Bojkové • Kozáci (Záporožští kozáci • Kubáňští kozáci) • Huculové • Podlašukové • Polešukové • Podoljanové • Litvíni) • Rutheni • Gente Ruthenus, natione Polonus • Rus • Všerusové • Sověti

Západní Slované
Jižní Slované

Bosňáci (Bošňáčtí Albánci • Bosňáčtí Chorvati • Bosňáčtí Kosované • Bosňáčtí Černohorci • Srbští Bosňáci) • Bulhaři (Anatolští Bulhaři • Banátští Bulhaři • Besarábští Bulhaři • Bulharští Albánci • Bulharští Chorvati • Bulharští Maďaři • Italští Bulhaři • Bulharští Makedonci • Pomaci • Thráčtí Bulhaři) • Chorvati (Bunjevci • bosenští Chorvati • Burgenlandští Chorvati • Chorvatští muslimové • Janjevci • Krašovani • Moliští Chorvati • Šokci) • Gorani • Makedonci (Makedonští Albánci • Makedonští Bulhaři • Mijaci • Torbeši) • Černohorci • Muslimani • Resiané • Srbové (Bosenští Srbové • Kosovští Srbové • Srbští Makedonci • Černohorští Srbové • Chorvatští Srbové • Vojvodští Srbové • Srbští muslimové) • Šopi • Řečtí Slované • Slovinci (Korutanští Slovinci • Chorvatští Slovinci • Maďarští Slovinci • Italští Slovinci • Prekmurjenští Slovinci • Slavia Friulana) • Jugoslávci

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ukrajinci&oldid=25334192“