Přeskočit na obsah

Serie A 1976/1977

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Serie A 1976/77)
Serie A 1976/1977
ZeměItálieItálie Itálie
Informace
Ročník75. ročník (45. ročník Serie A)
VítězJuventus (17. titul)
Nejlepší střelec Francesco Graziani (21 branek)
SestupujícíSampdoria
Catanzaro
Cesena

Soutěžní ročník Serie A 1976/1977 byl 75. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 45. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 3. října 1976 do 22. května 1977 a skončil vítězstvím Jjuventusu, který vyhrál po dvou letech již sedmnáctý titul v klubové historii.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Francesco Graziani (Turín), který vstřelil 21 branek.

Před sezonou

[editovat | editovat zdroj]

Nováčci soutěže: vítěz 2. ligy Janov se do nejvyšší soutěže vrátilo po dvou letech, Catanzaro se vrátilo po čtyřech letech a Foggia po dvou letech.

Velkou novinkou v sezoně byl zápas JanovTurín ze 6. února 1977. To byl první zápas vysílaný v barvě italské televize.

Obhájci titulu Turína si z velké části udrželi kádr z předchozí sezóny. Jejich městský rival Juventus vyměnil trenéra, když přišel Trapattoni (Milán). Ten si přivedl Benettiho (Milán) výměnou za Capella. Dále přišel 18letého Cabrini (Atalanta) a také Boninsegna (Inter), který byl vyměněn za Anastasiho.[1] Od Bianconeri odešel útočník José Altafini (Chiasso). Útočník Sandro Mazzola ohlásil před sezonou že po sezoně ukončí kariéru v dresu Interu. Od Nerazzurri odešel brankář Vieri (Pistoiese). Městský rival Milán nechal odejít také brankáře Pizzaballu (Atalanta) a útočníka Luciano Chiarugi (Neapol). Do Foggie přišel výborní útočník Domenghini (Verona) a naopak s Lazia odešel Chinaglia (New York Cosmos).

Během sezony

[editovat | editovat zdroj]

Tato sezona byla již od samého začátku dvou klubů z Turína. Oba kluby měli do 5. kola stejný počet bodů, poté se na dvě kola dostala do vedení stará dáma, jenže v 8. kole derby zvládli lépe býci a dostali se do čela tabulky.

Svěřenci Luigiho Radiceho vedli čtyři kola, jen aby byli 9. ledna 1977 zaskočeni po dramatické domácí remíze 3:3 proti Laziu, klubu, který v těchto týdnech zažíval jeden z nejdramatičtějších okamžiků ve své historii, když zemřel 2. prosince 1976 jejich bývalí trenér Tommaso Maestrelli a 18. ledna 1977 jejich záložník osmadvacetiletý Luciano Re Cecconi, zabitého střelnou zbraní v klenotnictví v hlavním městě, po údajném tragickém vtipu – příběh, který ani po desetiletích nebyl nikdy zcela objasněn. [2]

Oba Turínské týmy zakončily první polovinu sezóny s rovným počtem bodů, bylo to poprvé v historii Serie A, kdy symbolický zimní titul získaly dva týmy ze stejného města.[3] Třetí tým v polovině sezóny byl Inter. jejich městský Rossoneri vyměnil po špatných výsledcích propustil trenéra a přivedl legendu Rocca.

Druhá polovina sezóny začala ve stejném duchu jako v té první. Býci vedli do 17. kola, jenže poté poprvé v sezoně prohráli s Římem a začali nad městským rivalem ztrácet. Derby neovládl nikdo a zápas skončil remízou a býci stále ztráceli jeden bod. Ten zmazali v 26. kole, když stará dáma uhrála remízu s Perugii. Jenže v následujícím kole býci remizovali s Laziem a rival z Juventusu svůj zápas vyhrál a do konce sezony již neztratil ani bod a mohli tak slavit po dvou letech svůj 17 titul s rekordním počtem bodů (51) se 16 účastníky. Na druhém místě skončil o jeden bod méně městský rival a obhájce titulu Turín, kterým paradoxně nestačilo získat titul o 5 bodů více než v předchozí mistrovské sezóně, utrpěli pouze jednu porážku a pochlubit se nejlepší obranou turnaje. Na 3. místě měl o 15 bodů míň Fiorentina. Do poháru UEFA se probojoval kromě Turína a Fiorentiny ještě Inter a Lazio.

Překvapivě po dobré minulé sezoně sestoupila Cesena. Překvapivě Milán se zachránil dvě kola před koncem, který zpečetil sestup Catanzara a Sampdorie. Rossoneri však obrátili průběh sezóny vítězstvím v domácím poháru a kvalifikovali se tak do poháru PVP.

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Boloňa Boloňa Stadio Comunale Gustavo Giagnoni (1.–12. kolo)
Cesarino Cervellati
Sergio Clerici (7)
Catanzaro Catanzaro Stadio Comunale Gianni Di Marzio Massimo Palanca (5)
Cesena Cesena Stadio "Fiorita" Giulio Corsini (1.–3. kolo)
Paolo Ferrario + Aldo Neri (4.–5. kolo)
Domenico Rosati (6.–9. kolo)
Paolo Ferrario + Aldo Neri
Gianluca De Ponti (7)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale Carlo Mazzone Claudio Desolati (9)
Foggia Foggia Stadio Pino Zaccheria Roberto Balestri + Héctor Puricelli Antonio Bordon,
Nerio Ulivieri (7)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris Luigi Simoni Roberto Pruzzo (18)
Inter Milán Stadio San Siro Giuseppe Chiappella Carlo Muraro (9)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino Giovanni Trapattoni Roberto Bettega (17)
Lazio Řím Stadio Olimpico Luís Vinício Bruno Giordano (10)
Milán Milán Stadio San Siro Giuseppe Marchioro (1.–15. kolo)
Nereo Rocco
Egidio Calloni (5)
Neapol Neapol Stadio San Paolo Bruno Pesaola Giuseppe Savoldi (16)
Perugia Perugia Stadio Comunale di Pian di Massiano Ilario Castagner Franco Vannini (9)
Řím Řím Stadio Olimpico Nils Liedholm Agostino Di Bartolomei (8)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris Eugenio Bersellini Nello Saltutti (6)
Turín Turín Stadio Comunale di Torino Luigi Radice Francesco Graziani (21)
Verona Verona Stadio Marcantonio Bentegodi Ferruccio Valcareggi Livio Luppi (7)
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Juventus 30 23 5 2 50 20 51
2. Turín 30 21 8 1 51 14 50
3. Fiorentina 30 12 11 7 38 31 35
4. Inter 30 10 13 7 34 27 33
5. Lazio 30 10 11 9 34 28 31
6. Perugia 30 9 11 10 32 28 29
7. Neapol (-1 bod) 30 9 11 10 37 38 28
8. Řím 30 9 10 11 27 33 28
9. Verona 30 7 14 9 26 32 28
10. Milán 30 5 17 8 30 33 27
11. Janov 30 8 11 11 40 45 27
12. Boloňa 30 8 11 11 24 31 27
13. Foggia 30 10 6 14 33 39 26
14. Sampdoria 30 6 12 12 28 42 24
15. Catanzaro 30 7 7 16 26 43 21
16. Cesena 30 3 8 19 22 48 14
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
     Mistr ligy a přímý postup do poháru PMEZ 1977/78
     Přímý postup do poháru PVP 1977/78
     Přímý postup do poháru UEFA 1977/78
     Sestup do Serie B

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Boloňa Catanzaro Cesena Fiorentina Foggia Janov Inter Juventus Lazio Milán Neapol Perugia Řím Sampdoria Turín Verona
Boloňa 0:0 0:0 2:0 0:0 0:0 1:5 0:1 1:0 2:2 0:1 1:0 2:0 4:1 0:3 0:0
Catanzaro 1:2 4:2 0:1 3:1 2:1 1:3 0:2 1:2 1:0 0:0 1:1 1:1 1:0 0:4 2:1
Cesena 0:0 1:0 1:2 2:3 1:1 0:0 0:1 0:0 0:2 0:2 0:3 4:0 1:1 0:3 0:1
Fiorentina 3:0 1:1 2:1 4:1 1:2 3:0 1:3 0:1 1:1 2:1 1:0 1:1 1:1 0:1 2:1
Foggia 1:0 1:0 0:2 2:3 2:3 0:0 0:1 1:0 2:1 2:2 2:1 1:0 2:0 0:1 4:1
Janov 0:2 2:0 4:1 1:1 1:2 2:2 2:2 3:1 1:0 2:3 0:0 2:2 1:1 1:1 1:0
Inter 0:0 2:1 1:1 1:1 1:1 1:0 0:2 1:1 0:0 3:2 1:1 3:0 0:0 0:1 0:0
Juventus 2:1 3:0 3:2 0:0 1:0 1:0 2:0 2:0 2:1 2:1 1:0 1:0 3:0 0:2 2:1
Lazio 3:0 0:1 3:0 4:1 0:0 4:1 2:1 2:3 1:2 0:0 1:0 1:0 1:0 0:0 1:1
Milán 1:1 3:2 0:0 0:0 0:0 2:2 1:1 2:3 2:2 1:1 2:1 1:1 3:0 0:0 0:0
Neapol 1:2 1:0 3:1 0:2 3:2 1:1 0:3 0:2 1:1 3:1 1:1 1:0 1:1 0:0 3:0
Perugia 1:0 1:1 1:0 0:0 1:0 2:1 0:1 1:1 2:0 3:1 4:2 3:0 0:0 1:1 1:1
Řím 1:0 1:0 2:0 0:0 3:1 1:0 2:3 3:1 1:0 1:1 0:0 2:2 3:0 1:0 0:0
Sampdoria 0:0 3:1 2:1 2:2 2:1 1:2 0:1 0:2 0:0 0:0 2:2 2:0 1:0 2:3 3:1
Turín 1:0 3:1 2:0 2:0 1:0 5:1 1:0 1:1 3:3 2:0 2:1 2:1 2:0 3:1 1:0
Verona 3:3 0:0 2:1 1:2 2:1 3:2 1:0 0:0 0:0 0:0 1:0 2:0 1:1 2:2 0:0

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Francesco Graziani Turín 21
2. Roberto Pruzzo Janov 18
3. Roberto Bettega Juventus 17
4. Paolo Pulici Turín 16
Giuseppe Savoldi Neapol 16
6. Oscar Damiani Janov 11
7. Roberto Boninsegna Juventus 10
Bruno Giordano Lazio 10
9. Claudio Desolati Fiorentina 9
Carlo Muraro Inter 9
Franco Vannini Perugia 9
Serie A
Vítěz pro rok 1976/77
Juventus FC

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1976-1977 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Evropský fotbal 1976/77