Sancerre
| Sancerre | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°19′52″ s. š., 2°50′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Region | Centre-Val de Loire |
| Departement | Cher |
| Arrondissement | Bourges |
| Kanton | Sancerre |
Sancerre | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,27 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 269 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 78 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1794 |
| Oficiální web | ville-sancerre |
| mairie | |
| PSČ | 18300 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sancerre je francouzská obec nacházející se v departementu Cher v regionu Centre-Val de Loire. Obec je součástí sdružení Les Plus Beaux Villages de France. V roce 2021 také zvítězila v televizním pořadu Le Village préféré des Français.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Sancerre se nachází na východní hranici departementu Cher a regionu Centre-Val de Loire, sousedí s departementem Nièvre a regionem Burgundsko, od kterých je oddělen řekou Loirou.
| Sury-en-Vaux Verdigny | Saint-Satur | |||
| Menetou-Râtel | ||||
| Bué | Vinon | Ménétréol-sous-Sancerre Thauvenay |
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]V letech 1152 až 1789 patřilo hrabství Sancerre významným rodinám Francouzského království, postupně rodu Sancerre (1152–1419), rodu Auvergne (1419–1436), rodu Bueil (1451–1628), rodu Condé (1628–1777), rodu Espagnac (1777–1786) a králi Ludvíkovi XVI. (1786–1791).
Kopec Sancerre, nacházející se v části Galie mezi mocným keltským kmenem Biturigů a Haeduů, s výhledem na jeden z mála brodů Loiry, údajně zaujal Julia Caesara, který zde usadil kmen Bójů.
Hrad Sancerre, jehož datum založení není známo, přestavěl ve 12. století Štěpán I. ze Sancerre, syn Theobalda IV. z Blois, poblíž vesnice, která se zformovala kolem opatství Saint-Satur. Kolem hradu vyrostla nová vesnice, která se nakonec stala důležitější než původní vesnice. Kopec Sancerre sloužil místnímu obyvatelstvu jako útočiště během přírodních katastrof a invazí.
Štěpán I. město opevnil, razil mince a podporoval vinařství. Založil dynastii Sancerre a jeho potomci vládli městu až do roku 1419. V roce 1152 byl region povýšen na hrabství závislé na Champagne. V roce 1226 koupil francouzský král Ludvík IX. svrchovanost Sancerre od Theobalda I. Navarrského.
Louis de Sancerre byl v roce 1369 povýšen na francouzského maršála. Vedl znovudobytí území ovládaných Angličany: Poitou, Saintonge a část Guyenne. Díky těmto činům byl v roce 1397 jmenován francouzským konetáblem. V roce 1383 získal jeho bratr Jan III. ze Sancerre od Gauchera de Châtillon, pána z Tracy, pozemky Boisgibault, které se nacházely v hrabství Sancerre. V roce 1380 nechal postavit hrad, který v té době sestával ze šesti věží.
Král Ludvík XI. reformoval městskou správu. V listopadu 1480 nařídil vytvoření rady, jmenoval starostu Pierra Devillea, šest konšelů a šest měšťanů-radních.
Obyvatelé města přijali protestantskou reformaci již v 50. letech 16. století. Sancerre se stalo baštou kalvinistů. Mír ze Saint-Germain v roce 1570 jej teoreticky ponechal francouzskému králi Karlu IX., ale ve skutečnosti ho ovládali protestanti.
Sancerre pokračovalo v odporu i rok po masakru za Bartolomějské noci a obnovení válek. Opevněné město odmítlo zastavit kázání a přijmout královskou posádku. Město bylo osmiměsíčním obléháním, od března do srpna 1573, královskými katolickými silami, armádou sedmi tisíc mužů pod velením guvernéra Berry, maršála de La Châtre. Místní katolíci se místo útěku připojili k protestantům z občanské solidarity.
Město kapitulovalo 24. srpna 1573 po 220 dnů obléhání. Hradby byly zničeny, městské brány spáleny, zvony byly zabaveny a městu byla uložena pokuta čtyřicet tisíc livrů. Zavražděni byli radní a také vojenský guvernér města André Jouhanneau a jeho tělo bylo vhozeno do studny.
Demolice hradu byla nařízena v roce 1621 guvernérem Berry Jindřichem II. Bourbon-Condé po posledním povstání. Až po konkordátu z roku 1801 bylo možno znovuotevřít v Sancerre protestantský kostel.
Od roku 1627 bylo vína hojně a půda k obdělávání se stala příliš rozlehlou. Guvernér poté zakázal výsadbu nových vinic v regionu, tento zákon byl zrušen v roce 1791 během Francouzské revoluce.
V roce 1789 byl Vincent Poupard, farář ze Sancerre, zvolen zástupcem duchovenstva do generálního sněmu do Versailles. Během Francouzské revoluce vyjádřilo místní obyvatelstvo svou nespokojenost. V roce 1795 povstala obec Sancerre pod vedením Antoina Le Picarda de Phélippeaux, který byl přítelem Bonaparteho na vojenské škole v Paříži. V dubnu téhož roku byl Sancerre obsazen silami republikánské armády. Phélippeaux byl zajat, ale podařilo se mu uprchnout do Anglie. Nakonec zemřel v roce 1799 v boji proti Bonapartemu při obraně města Acre v Palestině. Sancerre bylo v letech 1790 až 1800 sídlem okresu a poté sídlem arrondissementu až do roku 1926.
V 50. letech 19. století se objevily choroby révy vinné, jako je padlí. Tato choroba během patnácti let zpustošila mnoho vinic. Charakteristickým znakem se vedle vinařství stal obchod s konopím, obilím, ořechy, vlnou a hospodářskými zvířaty.
V letech 1904-1919 byl starostou města Jules Habert (1859-1951). Za jeho působení byl v roce 1913 zřízen vodovod a zavedena elektřina.
Během bitvy o Francii zde v červnu 1940 probíhal ústup francouzských vojsk, Skupiny armád 4 zahrnující Druhou a Čtvrtou armádu, které velel generál Charles Huntziger. Sektor Sancerre byl bráněn primárně pěchotními divizemi ze 4. armádní skupiny. Byly nasazeny k držení mostů a určitých klíčových bodů v sektoru za účelem koordinace následných vojenských operací.
Město Sancerre bylo také bráněno 40. pěchotním plukem a čtvrtým mobilizačním centrem kavalérie. Těmto divizím veleli generálové Hupel a Debeney. Dne 17. června maršál Pétain vyzval z Bordeaux francouzské síly k příměří. Francouzské jednotky v oblasti Sancerre zůstaly přítomny, aby bránily území proti německým jednotkám. Bitva byla již prohraná, ale armády zůstaly na svých místech až do 21. června, den před podpisem příměří.
Partnerství
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Notre-Dame, 17.-19. století
- Ruiny kostela Saint-Pierre, ze kterého se dochoval pouze portál a hlavice, umístěné na náměstí.
- Hôtel Thaumassière ze 17. století, střecha je zdobena kamennými sochami.
- Tour des Fiefs, vysoká 40 m, poslední pozůstatek starého hradu
- Zvonice, též nazývaná tour Saint-Jean, v přízemí se nachází kaple.
- Protestantský kostel, bývalá kaple sloužící protestantům od roku 1797. Byla postavena z materiálu získaného ze starých kostelů zničených po zrušení Nantského ediktu v roce 1685.
- Panská rezidence z konce 15. století
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Sancerre
- Tour des Fiefs
- Radnice
- Kostel Notre-Dame
- Hôtel de la Thaumassière
- Protestantský kostel
- Vinice v okolí města
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sancerre na francouzské Wikipedii.
- ↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
- ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sancerre na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce