Pabianice
| Pabianice | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°39′ s. š., 19°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 174–203 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Lodžské |
| Okres | Pabianice |
| Gmina | městská gmina |
  Pabianice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 32,99 km² |
| Počet obyvatel | 59 910 (2024) |
| Hustota zalidnění | 1 816 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Grzegorz Mackiewicz |
| Vznik | 1297 (městská práva) |
| Oficiální web | um |
| Telefonní předvolba | (+48) 42 |
| PSČ | 95-200 |
| Označení vozidel | EPA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pabianice je město ve středním Polsku v Lodžském vojvodství ve stejnojmenném okrese, ležící 10 km jihozápadně od Lodže, s níž je spojeno meziměstskou tramvajovou dopravou. Pabianicemi protéká řeka Dobrzynka. V roce 2024 zde žilo 59 910 obyvatel.[1]
Založeny byly asi v desátém století, první písemná zmínka pochází z roku 1297. Název se odvozuje buď od mužského jména Fabián nebo od výrazu pobawianice naznačujícího, že se v místních lesích šlechta bavila lovem. Od devatenáctého století jsou Pabianice důležitým centrem textilního průmyslu. Vedle Poláků zde žila i početná židovská a německá menšina. Nejvýznamnější památkou je renesanční dvůr krakovské kapituly.
Ve městě sídlí ženský basketbalový klub Polfa Pabianice, čtyřnásobný mistr Polska.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik města a původ jména
[editovat | editovat zdroj]Pabianice vznikly zřejmě na přelomu 10. a 11. století jako nevelká osada při říčce Dobrzynka. Zakladatelem obce byl pravděpodobně muž jménem Fabian (Pabian), je možné, že byl původem z Čech, protože v těch dobách tam bylo toto jméno velmi oblíbené. Existuje však verze, že název má původ v zálibě zakladatelů města v honu (s tím, že původní varianta zněla Pobijanice, ze slova Bijan), ale traduje se i verze o kněžně Fabiance, která byla tak ošklivá, že se musela ukrývat před lidmi na zdejším zámku.
Městská práva získaly v roce 1297 (někteří historici datum zpochybňují).
Město tří národů
[editovat | editovat zdroj]V 18. století začínají do města přicházet němečtí kolonisté. Byli to zruční řemeslníci (krejčí, barváři). Část z nich se polonizovala (např. předkové Maxmilána Kolbeho). Třetím významným etnikem byli Židé, v roce 1836 vznikla židovská obec, 1847 postavili synagogu. V roce 1849 tvořili 15 procent obyvatel. Až do roku 1862 však měli formálně zakázáno bydlet ve městě.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Pabianice byly včleněny do Třetí říše. Byly zavřeny všechny polské školy, plánovalo se vysídlení Poláků na východ a osídlení města Němci. Polští obyvatelé byli vystěhováni z lepších domů, do kterých se nastěhovali Němci.
Začátkem roku 1940 bylo vytvořeno ghetto pro Židy, většina jeho obyvatel byla později zavražděna (mnozí zahynuli již dříve kvůli epidemiím a hladu). Válku přežilo jen velmi málo židovských obyvatel, ti se většinou vystěhovali do Izraele.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Maxmilián Kolbe (1896–1941) – polský římskokatolický kněz, ve městě studoval a je jeho patronem
- Dora Diamantová (1898–1952) – herečka, přitelkyně Franze Kafky
- Henryk Stenzel (1899–1980) – paleontolog
- Krystyna Mikołajewska (*1939) – herečka, představitelka hlavní role ve filmu Dita Saxová
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GUS. Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym w 2024 r. (stan w dniu 31.12). stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-18]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pabianice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pabianice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Pabianice na Facebooku
- http://www.pabianicki.net.pl/pabianice_miasto.htm
- http://histmag.org/Podroze-z-Histmag.org-1-Pabianice-miasto-w-cieniu-Lodzi-6007
