Jean-Pierre Raffarin
| Jean-Pierre Raffarin | |
|---|---|
Jean-Pierre Raffarin (21. ledna 2013) | |
| 165. premiér Francie | |
| Ve funkci: 6. května 2002 – 31. května 2005 | |
| Prezident | Jacques Chirac |
| Předchůdce | Lionel Jospin |
| Nástupce | Dominique de Villepin |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Unie pro francouzskou demokracii Démocratie Libérale Unie pro lidové hnutí Republikáni |
| Narození | 3. srpna 1948 (77 let) Poitiers |
| Choť | Anne-Marie Raffarin |
| Rodiče | Jean Raffarin |
| Alma mater | Univerzita Paříž-Panthéon-Assas ESCP Europe |
| Profese | politik a advokát |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Národní řád Quebecu (2003) honorary doctor of the Beihang University (2011) Řád přátelství (2019) velkokříž Řádu čestné legie (2022) velkodůstojník Řádu čestné legie … více na Wikidatech |
| Webová stránka | www |
| Commons | Jean-Pierre Raffarin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Pierre Raffarin (* 4. srpna 1948 Poitiers) je francouzský konzervativní politik a senátor za departement Vienne.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval Obchodní školu v Paříži a také práva. V letech 1988–1995 byl poslancem Evropského parlamentu, v letech 1995–1997 ministrem pro malé a střední podniky a od 6. května 2002 do 31. května 2005 francouzským premiérem. Rezignoval vzápětí poté, co Francouzi zamítli v referendu návrh Evropské ústavní smlouvy.
V letech 2011 až 2014 byl místopředsedou Senátu. V roce 2017 se vzdal postu senátora a zaměřil se na činnost v nevládní organizaci Leaders for Peace.[1] V prezidentských volbách 2022 podpořil Emmanuela Macrona. Je znám blízkými vztahy s čínským režimem a odmítáním nezávislosti Tchaj-wanu. Vydal knihy Ce que la Chine nous a appris a Chine, le grand paradoxe a v roce 2019 mu byla udělena Medaile přátelství.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jean-Pierre Raffarin quitte «la vie politique élective». Le Figaro [online]. 2017-06-27 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Jean-Pierre Raffarin a reçu la Médaille de l'amitié chinoise. 20minutes [online]. 2019-09-19 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Pierre Raffarin na Wikimedia Commons
Osoba Jean-Pierre Raffarin ve Wikicitátech
