Barbaridactylus
 BarbaridactylusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 66 miliony let | |
|---|---|
 Fosilie typového exempláře druhu Barbaridactylus grandis. | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| vyhynulý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | archosauři (Archosauria) |
| Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
| Podřád | Pterodactyloidea |
| Čeleď | Nyctosauridae |
| Rod | Barbaridactylus Longrich, Martill, & Andres, 2018 |
| Binomické jméno | |
| Barbaridactylus grandis Longrich, Martill, & Andres, 2018 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barbaridactylus („barbarský prst“) je rod dávno vyhynulého nyktosauridního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období nejpozdnější svrchní křídy (geologický stupeň pozdní maastricht, před 66 miliony let) na území dnešní sedimentární pánve Ouled Abdoun v Maroku.[1][2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]
Tento ptakoještěr byl formálně popsán v roce 2018 spolu s dalšími novými druhy pterosaurů – těmi jsou Simurghia robusta, Alcione elainus a Tethydraco regalis.[3] Všechny tyto druhy žily na samotném konci křídového období, blízko časovému rozhraní křídy a paleogénu (a tedy i hromadného vymírání druhů na konci křídy). Díky objevům z Maroka se výrazně zvýšil počet globálně známých pterosaurů právě z tohoto kritického období. Objevy jsou podporou hypotézy, že dinosauři i ptakoještěři měli stále vysokou druhovou rozmanitost i před samotným koncem křídy, kdy zcela vyhynuli.
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]
Fosilie tohoto ptakoještěra byly objeveny v průběhu tříletých vykopávek, během kterých paleontologové v Maroku nashromáždili asi 200 exemplářů různých pterosaurů. Materiál s katalogovým označením FSAC-OB 232 (typový exemplář) představuje nekompletně dochovanou kostru. Byly také objeveny čtyři další exempláře (označené FSAC-OB 8, 9, 10 a 11), které mají podobu izolovaných pažních kostí (humerů). Rodové jméno je odvozeno z názvu Barbarského (či Berberského) pobřeží, jak se historicky této oblasti (s lokalitou objevu) přezdívalo.[4]
Barbaridactylus byl poměrně velikým pterosaurem a jedním z největších známých zástupců čeledi Nyctosauridae, jeho rozpětí křídel činilo až zhruba 5 metrů, vážil kolem 4 až 12 kg a jeho pažní kost byla dlouhá asi 22,5 cm. Stejně jako ostatní pterosauři objevení na marockých lokalitách žil méně než milion let před koncem křídové periody, který je v současnosti datován na 66,0 milionu let.[5]
Systematické zařazení
[editovat | editovat zdroj]Tento druh spadá do vývojové čeledi Nyctosauridae a jeho blízkými evolučními příbuznými jsou rody Alcione, Muzquizopteryx, Nyctosaurus, Simurghia a trochu vzdáleněji i "český" Cretornis (objevený roku 1880 nedaleko východočeské Chocně).[6][7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. březen 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.mindat.org/taxon-P371120.html
- ↑ Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLOS Biology. 16 (3): e2001663.
- ↑ Yans, J.; et al. (2014). First carbon isotope chemostratigraphy of the Ouled Abdoun phosphate Basin, Morocco; implications for dating and evolution of earliest African placental mammals. Gondwana Research. 25 (1): 257–269.
- ↑ Renne, P. R.; et al. (2013). Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary. Science. 339 (6120): 684–687.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. červenec 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ Averianov, A.; Ekrt, B. (2015). Cretornis hlavaci Frič, 1881 from the Upper Cretaceous of Czech Republic (Pterosauria, Azhdarchoidea). Cretaceous Research. 55: 164–175.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Informace na webu Pteros.com (anglicky)
- Informace na webu Dinodata (německy)