Amrta

Mohiní, bohyně a ženský avatár Višnua, držící nádobu s amrtou

Amrta je v indických náboženstvích božský nápoj nesmrtelnosti. Podle Atharvavédu amrta vznikla vařením obětní rýžové kaše, jindy je její původ spojován s deštěm. Nejznámější podání ji ale spojuje s příběhem o stloukání Mléčného moře, který se objevuje v Mahábháratě a puránách. Podle toho dévové a asurové stloukali Mléčné moře, přičemž použili horu Mandaru jako kvedlačku a hada Vásukiho jako lana. Po mnoha zázračných stvořeních a předmětech z moře vyšel i božský lékař Dhanvantari s nádobou naplněnou amrtou. Tu nejdříve získali asurové, ale nakonec skončila ve vlastnictví dévů. Z nádoby také padlo několik kapek na místo čtyř měst na Ganze, jedná se o Iláhábád, Haridvár, Udždžain a Násik, v kterých se slaví Kumbhaméla.

Sanskrtský výraz अमृत, „nesmrtelný, nehynoucí“, vychází z praindoevropského *nmrtos stejného významu. Jeho obdobou je starořecké ἄμβροτος ambrotos („nesmrtelný, božský”) a ἀμβροσία ambrosia („nesmrtelnost, ambrózie“), a avestské ameša („nesmrtelný“). Jarich Oosten srovnal amrtu, vzniklou stloukáním Mléčného oceánu, s pivem, které získal severský Thór během rybářské výpravy popsané v Hymiskviðě. Společný původ může mít také artušovský motiv svatého grálu.

V západní sexuální magii, ovlivněné tantrou, se výraz amrta používá pro praktiku zadržování semene při sexuálním styku.

Reference

Portály: Hinduismus